Děkanátní setkání Rajnochovice 08
Celé setkání začalo v pátek večer mší svatou, kterou sloužil o. Josef z Otrokovic. Po té se zhruba devadesát mladých lidí pokusilo několika hrami alespoň trochu seznámit. Jestli se to během té hodiny povedlo, to nedokážu posoudit, nicméně příležitostí poznat nové lidi bylo přes celý víkend víc než dost. Páteční večer jsme „oficiálně" ukončili křížovou cestou kolem Archy. Pro někoho pak večer pokračoval sladkým chrupkáním, pro jiné nekonečným povídáním.
Sobotní program byl velmi bohatý. Začali jsme jej modlitbou a dobrou snídaní. Načež jsme si v biblickém kvizu prověřili naše znalosti i neznalosti. Po intelektuálně vyčerpávajícím výkonu byl prostor pro metly, hrábě, hadry, sekery...Ano, tušíte správně, dokonce jsme i pracovali!!! Sice jen hodinku, ale prý jsme tím místním ušetřili dva týdny práce, to je dobré, ne? Během odpoledního klidu si spousta z nás pořídila zase na chvilku svatozář, neboť využili přítomnosti několika kněží, kteří ochotně celou dobu zpovídali.
Posilněni vydatným obědem i odpoledním „šlofíkem" jsme se jakýmsi neznámým způsobem přenesli do doby prvních křesťanů, kterým napsal dopisy Pavel z Tarsu. Pět křesťanských obcí se snažilo co nejrychleji získat útržky svého dopisu od ostatních obcí a přitom se ještě musely bránit před zákeřnými Římany, kteří chycené křesťany posílali rovnou do jámy lvové. Stručně a jednoduše- byl to úplný adrenalin!
Zpocení, špinaví a uběhaní jsme se vrátili zase do roku 2008 a poslechli jsme si něco o sdružení Sarkander a o dobrovolnickém programu.
Po výborné večeři následovala mše svatá, kterou sloužil
o.Wiliam z Napajedel. Mše byla ozvláštněna nejen netradičním přinášením
darů, ale také povedeným vtipem od o.Wiliama. Posilnění eucharistií
jsme pak pokračovali volnějším programem. Každý si mohl vybrat to, co
ho zajímalo. Někdo se díval na krátký, ale přesto velmi obohacující
film Most, po kterém následovala živá diskuze. V krbovně probíhala
přednáška Peti Suchomela na téma Násilí a zbraně. Ostatní si povídali,
hráli na kytaru nebo šli spát.
Nedělní ráno bylo pro některé jistě velmi krušné, protože se vstávalo
docela brzy. To proto, aby se stihlo všechno uklidit do odjezdu.
Zapojili se opravdu všichni, a tak jsme to společnými silami zvládli!
Nedělní mše byla zahájena o. Petrem Součkem, který posvětil kočičky u kaple (za hlasitého projevu dvou oveček) a poté jsme šli průvodem na Archu. Po mši jsme ještě sbalili a uklidili poslední věci a postupně odjížděli zpět do svých domovů.
A co dodat na závěr? Snad jen, že děkanátní setkání mě určitě obohatilo a jsem moc ráda, že jsem mohla tvořit článek tohoto krásného společenství. Díky všem účastníkům i hlavním organizátorům za tak skvělou atmosféru!!!
Markéta Hladká, Klára Loucká
Na děkanátním setkání bylo moc fajn, že jsme tam měli
hodně příležitostí k svátosti smíření. Bylo tam hodně kněží a teď před
Velikonocemi se to dost vyplatilo. Úžasné bylo i to prostředí kde jsme
byli, hřiště, skvělá příroda a nádherné, nové, dřevěné chatky. Nejvíc
se mi líbil sobotní večer, kdy jsme se dívali na film a měli jsme
přednášku o násilí která se mi moc líbila a hodně jsem si z toho vzala.
Taky byla skvělá hra v lese, i když zrovna naše skupinka měla velkou
nevýhodu, protože se kolem nás pořád motali nebo u nás stáli ti římští
vojáci - kluci s červenýma fáborkama. Jídlo bylo taky skvělé. Jen možná
jak se mluvilo do těch mikrofonů, tak to bylo někdy až moc nahlas, že
už mi to někdy rvalo uši.
Myslím, že ten víkend byl fakt pěkný, ale byl krátký, aspoň pro mě. Kdyby to šlo tak by bylo super udělat takové setkání na dýl,aby se toho mohlo stihnout víc, ale to asi nejde.
Monča Cahová